Jak zacházet s gojímy

Přinášíme vám souhrn hlavních halachických pravidel, kterými se musíme každodenně řídit při jednání s gojímy. Tento souhrn sestavili přední američtí rabíni v čele s rabi Zilbersteinem, který je nejuznávanější autoritou v otázkách Halachy. Mezi těmito pravidly jsou nařízení, která jsou již dnes zastaralá, například se týkají otroctví, nebo pravidla, který je možno dodržovat v Izraeli, ale v České republice zatím bohužel ne (nemáme zde židovské soudy, nemáme zde košer řezníky a židovské výrobce potravin). Těmito nařízeními se tedy bohužel nemůžeme řídit, všemi ostatními však ano. U pasáží, kde by mohly být nejasnosti jsem napsal vysvětlení. Možná se ptáte proč tento souhrn, který může mezi gojímy vyvolat nepřátelství proti nám zveřejňuji na internetu v češtině. Tohoto textu se již před lety zmocnili čeští neonacisté a dá se najít na neonacistických stránkách, proto je již našim nepřátelům známý a my se s ním nemusíme tajit. Přečtěte si to velmi pozorně, raději několikrát, neboť vám to dá návod jak se musíte chovat a jak zacházet s gojímy.

Adonai

Jehuda

Předmluva rabbiho Zilbersteina:

Tato práce představuje stručný přehled (neboli sumu) hlavních náboženských zákonů, rozhodujících o postoji Židů a judaismu k nežidům. Tato suma se opírá o řadu zásadních výňatků z klasických židovských halachistických zdrojů (samozřejmě zdaleka ne v plné šíři), které tvoří základ příslušných pravidel. V omezeném rozsahu tohoto spisu jsme nemohli provést detailní analýzu všech pravidel halachy, obsažených v židovské literatuře, vztahujících se k nejrůznějším zde zmiňovaným problémům. Přesto jsme se pokusili vybrat a předložit čtenáři ohledně každé jednotlivé otázky víceméně kompletní soubor autoritativních pohledů (v jejich originální textové podobě). Je třeba zdůraznit, že zmíněné pohledy byly vybrány z klíčových prací vedoucích židovských zákonodárců nebo z hlavních (klasických) židovských náboženských zdrojů, především z Talmudu. V některých případech také citujeme mimořádně významné názory současných autorit. Tato vyjádření jsme shrnuli do jednoduché, přesto přesvědčivé podoby. Samozřejmě tato shrnutí neodráží každou nuanci kompletních vyjádření v originálních zdrojích; nicméně představují jednoznačný přehled řady existujících názorů a pravidel vytvořených klasickým ortodoxním judaismem. Otázce statusu ger toshav, uděleného nežidům, jsme věnovali speciální dodatek a dodatkovou část ohledně různorodé terminologie používané v židovské literatuře k definování a klasifikování nežidů. Aniž bychom se tuto část snažili nahrazovat, přece jen jsme udělali některé důležité poznámky. Židovské právo odlišuje nežidy definované tímto výrazem (ger toshav); podle většiny názorů tuto skupinu tvoří nežidé, kteří dodržují sedm Noemových přikázání (tato definice bude poněkud detailněji rozebrána později). V podstatě má podle židovského práva nezcizitelné právo žít (neboli – na život) jen tento typ nežidů. Pouze oni se ve věci majetkových práv těší určité shovívavosti zákonů. Pouze oni můžou (nebo dokonce musí) být zachráněni Židem, pokud se například topí v řece. Na druhou stranu židovské právo odlišuje nežidy, kteří jsou výslovnými modláři. S těmi se zachází se zvláštním opovržením: podle židovského práva musí být zabiti, přinejmenším teoreticky. Třebaže se zákony platné výhradně pro pohany, jimž je udělen status ger toshav, zákony vztahující se pouze na modláře a zákony vztahující se na všechny nežidy (včetně ger toshav) značně liší, a právní postoje k těm, kteří do těchto kategorií spadají, jsou rozsahově velmi široké, považujeme za podstatné zdůraznit tyto dva důležité body.

Za prvé, podle drtivé většiny uznávaných pohledů nemůže být většina dnešních nežidů

považována za ger toshav. Na křesťany jako skupinu je pohlíženo jako na modláře, a jako takoví zasluhují trest smrti. Kromě toho jsou podle většinového současného shovívavého“ přístupu miliardy nežidů podle židovského práva klasifikovány jako modláři (čili osoby s negativním statutem), takže na prestižní postavení ger toshav nemají právo. To platí pro všechny hindy, buddhisty, ateisty a tak dál. Za druhé, dokonce i ger toshav jsou podle židovských zákonů diskriminováni, jak uvidíme dále.

Otázka terminologie používané židovskými zdroji při klasifikaci nežidů V této souvislosti se musíme aspoň letmo dotknout základní literatury. Halachická literatura používá pro „nežidy“ spoustu různých výrazů. Tento výrazový rozsah má historickou povahu, protože se židovská náboženská literatura vytvářela během dlouhéhočasového období. Ale hlavním důvodem této terminologické rozmanitosti byla přirozená sémantická tendence označovat nežidy (první i druhou kategorii) v kontextu problémů a konceptů tehdejší doby. Například slovo gój je obvykle překládáno jako „nežid“; ben Noach jako potomek Noeho, to jest příslušník lidského rodu; kna’ani jako Kananejec, to jest příslušník jednoho z národů, které obývaly Kanaán před příchodem Izraelitů; kuti obvykle jako příslušník kacířské menšiny Samaritánů, nebo jednoduše „kacíř“; oved avodah zarah nebo akum, akronym oved kochavim umazalot, to jest „ten, kdo uctívá hvězdy a souhvězdí“ jako „modlář“; nochri jako „cizinec“, „vetřelec“; ger toshav jako cizinec, který trvale žije mezi Židy. Některé tyto výrazy jsou nahodilé a zaměnitelné; celkově však mají odlišný halachický význam a podle toho jsou používány v různých souvislostech.

Problém terminologie je ještě víc komplikován cenzurou (jak vnější, nežidovskou, tak vnitřní, židovskou), která se u židovských textů často aplikuje nahrazováním originálních výrazů jinými, považovanými v dané době nebo na daném místě za méně urážlivé. Ve většině případů může být původní výraz samozřejmě odvozen z kontextu. V mnoha případech je však nemožné s dostatečnou jistotou určit, zda je výraz, který před sebou máme, originál, nebo slovo nahrazující originál z důvodu cenzury. Proto si nemůžeme být jisti, na kterou kategorii nežidů se dotyčný zákon vztahuje: na skupinu definovanou cenzurovaným výrazem, nebo jinou (obvykle širší) skupinu definovanou některým z výrazů, které jsou v původním textu. Proto jsou badatelé v židovských náboženských zákonech nuceni hledat originální, necenzurované zdroje. To je dnes naštěstí poměrně snadné: většina klasických židovských prací byla zrekonstruována a vydána ve své původní verzi podle starověkých rukopisů a ranných tištěných vydání.

Většina textů, použitých v našem výzkumu, pochází z Bar-Ilan Responsa CD verze 9

a DBS CD verze 9. Přesto jsme (k našemu překvapení) zjistili, že použití těchto verzí

problém zcela neřeší: texty Mišny, Talmudu, Maimonidovy Mišna-Tóry, Tur a Shulchan Aruch na CD obsahovaly početné cenzurované pasáže. Proto jsme museli tyto texty úzkostlivě porovnávat s existujícími necenzurovanými verzemi a všude tam, kde to bylo nutné, jsme je museli opravovat. Naše opravy byly založeny na následujících vydáních (pokud v citované pasáži není výsledně uvedeno něco jiného):

Mišna-Tóra: podle Shabtai Frankelova vydání. Babylonský Talmud (obsahuje Rashiho a Tosafotovy komentáře): z větší části založen na Steinzaltzově vydání; pasáže, které v Steinzaltzově vydání zahrnuty nejsou, jsou založeny na originální tištěné verzi Talmudu (Benátky, 1520-1523)

Mišna: podle vydání s Maimonidesovými komentáři, vydáno v Jeruzalému roku 1963

R. Jospeh Kapakhem.

Tur a Beit-Yosef (komentáře R. Yosef Caro k Tur): podle jeruzalémského vydání čtyř

částí kompletního Tur, 1998.

Shulchan Aruch: podle krakovského vydání z roku 1578 (první vydání Shulchan

Aruch s komentáři Rama).

Nicméně nalezení správného (originálního) výrazu je z úkolu interpretovat text ta první a nejsnazší část. Skutečně obtížné je určování přesného významu daného výrazu v každé knize, v každém specifickém případu, v každé nové souvislosti. Problémem je, že identické výrazy jsou používány v různých citátech (nebo dokonce v různých významech ve stejném textu). Nejběžnějším příkladem je slovo gój, které se v některých případech vztahuje na všechny nežidy, ale v jiných případech jen na modlářské nežidy.

V některých případech jsou významové rozdíly ještě spletitější. Dokonce i když je základní význam termínu naprosto jasný, může být nejisté, co přesně zařazuje nežida do

zvláštní kategorie. Například ger toshav (nežid, který se nejvíc blíží statutu Žida, aniž by konvertoval) je nežid, který dodržuje sedm Noemových přikázání. Jenže v židovské literatuře se o přesném významu této definice vedou nekonečné diskuse.

Rozdílné názory se týkají následujících otázek: když se nežid chce stát ger toshav, musí oficiálně oznámit svůj úmysl plnit Noemova přikázání, nebo stačí, když je dodržuje prakticky? Musí tato přikázání dodržovat kromě své víry v judaismus, nebo stačí, že je dodržuje jako etickou normu?

Halachické zdroje prezentují ohledně těchto otázek velmi odlišné názory. Na jednu stranu některé autority věří, že se dnes žádný nežid ger toshav stát nemůže, dokonce ani teoreticky, protože tento status platí jen tehdy, když jsou v platnosti zákony a přikázání vztahují se k yovel („padesátý rok“, kdy se například země prodaná Židy vrací jejím původním majitelům). Podle tohoto názoru dnes ani nežid, který dodržuje sedm Noemových přikázání, ale nevěří v judaismus, není pro získání statusu ger toshav způsobilý. Na opačném pólu stojí názor, že i dnes může být za ger toshav považován jakýkoliv nežid, který vyznává monoteistické náboženství, včetně křesťanství. Samozřejmě neexistuje ani nedostatek názorů ležících někde mezi. Například několik autorit věří, že prestižní status ger toshav může být udělen jen skutečným monoteistům,  jako jsou muslimové, ale rozhodně ne křesťanům. Ale těch názorů je ještě víc. Někteří z těch, kteří zastávají druhý zmiňovaný pohled, tvrdí, že přinejmenším muslimové, kteří jsou skutečnými monoteisty, mají nárok na plný status ger toshav se všemi právy a výhodami, které z něj vyplývají; jiní tvrdí, že muslim má na status ger toshav jen částečný nárok, platný jen v kontextu určitých halachických pravidel, ale ne obecně. Stručně řečeno problém, do kterého jsme se pustili, je vysoce komplexní a v rámci této práce o něm rozhodně není možné mluvit ve všech detailech. (podle našeho názoru můžeme za ger toshav považovat jakéhokoliv člena zednářské lóže, člena organizace Antifa, stejně tak jako vyznavače jehovistické, satanistické, scientologické nebo adventistické víry. pozn. Jehuda)

V naší sumě jsme shodně překládali výrazy gój, nochri a ben Noach jako „nežid“; totéž

platilo o výrazech kna’ani, kuti a akum vždy, když bylo zřejmé, že byly tyto „speciální“

výrazy použity místo jednoho z obecnějších výrazů kvůli cenzuře. S těmito terminologickými detaily jsme v překladu pracovali pouze v případech, kdy zdroje

uvádí, že se zákon vztahuje výhradně na modláře v doslovném významu slova, kde

z nich tento závěr beze všech pochyb vyplývá nebo kde zdroje zdůrazňují, že zákon

platí stejně i pro nežida se statusem ger toshav.


Přehled pravidel halachy ohledně postoje k nežidům

1. Zabíjení nežidů a zachraňování jejich životů

1.1) V podstatě každý člověk, praktikující modlářství (ať nežid nebo Žid) by měl být soudem odsouzen k smrti. Modlářství je přisuzování božství nějakému jinému objektu (fyzickému nebo duchovnímu), než je jediný Bůh, ať už je tak činěno prostřednictvím obřadu (například modlitbou, používáním kadidla apod.), nebo jen pouhou vírou. Několik současných náboženství, jako je hinduismus, buddhismus a zoroastrianismus, je nepochybně považováno za modlářská. Pokud jde o křesťanství, existují mezi halachickými autoritami spory, ale velká většina ho také považuje za modlářské. Na druhou stranu islám za modlářský považován není. V situaci (kterou teď máme), kdy neexistuje žádný židovský soud, který by mohl lidi odsoudit k smrti, tělesným trestům nebo pokutám předepsaným Tórou, a proto nelze nikoho soudit za hřích modlářství:

Je pro kohokoliv přípustné (a dokonce povinné), aby zabíjel modlářské Židy (a ty Židy, včetně ateistů a agnostiků, kteří veřejně odmítají duchovní autoritu halachy) kdekoliv a kdykoliv je to možné. Nicméně současné halachické autority potvrdily, že tento zákon v současné době neplatí. (Dnes, jak již bylo řečeno neexistuje žádný židovský soud, který by mohl lidi odsoudit k smrti, tělesným trestům nebo pokutám předepsaným Tórou, až bude nastolen Nový světový řád tyto soudy zřídíme a opět zavedeme trest smrti za porušení naší víry pozn. Jehuda)

1.2) Zabití nežida (dokonce i modláře, bez soudního slyšení) v době míru je zakázáno. (Podle většiny názorů může být v době války zabit jakýkoliv příslušník nepřátelského nežidovského národa.) Nicméně Žid, který zabije nežida (dokonce i v době míru a úmyslně), nebude pozemským soudem (za normálních okolností) potrestán smrtí. Podle některých názorů nesmí být (za normálních okolností) potrestán pozemským soudem vůbec. (A tím se české soudy řídí, vzpomeňte si na soud s naším bratrem Pavlem Opočenským, který zavraždil gojíma a byl osvobozen, viz můj předchozí článek proč podporujeme homosexuály a pedofily pozn. Jehuda)

Ale nežid, který zabije Žida, dokonce i nešťastnou náhodou a neúmyslně, musí být zabit. To platí i pro ger toshav. Existuje ojedinělý názor, podle kterého ger toshav, který zabil Žida náhodou, nemá být zabit, ale pouze vyhnán do exilu (stejně jako Žid, který zabije náhodou).

1.3) Je zakázáno zachránit nežida, který je ve smrtelném nebezpečí, nebo ho vyléčit ze smrtelné nemoci, dokonce i za peníze, pokud neexistuje nebezpečí, že tento čin způsobí nepřátelství vůči Židům. Podle jednoho názoru je dovoleno zachránit nežida ve smrtelném nebezpečí, ale není to povinnost. Tento zákon neplatí pro ger toshav, kterému Žid musí pomoci.

1.4) Židovi je zakázáno pomáhat nežidovské ženě při práci. Pokud Židovka pracuje jako porodní asistentka, musí při porodu pomáhat, aby si neznepřátelila nežidy, ale jen ve všední dny a za peníze. Židovce je zakázáno kojit nežidovské dítě (kromě případů, kdy je to důležité pro její vlastní zdraví). Je dovoleno pomáhat ger toshav ženě při práci (ve všední dny) a kojit ger toshav dítě.

1.5) Je zakázáno znesvětit sabat záchranou života nežida, pokud neexistuje nebezpečí,

že tento čin způsobí nepřátelství vůči Židům. Na to, zda tento zákon platí pro ger toshav, existují různé názory.

1.6) O sabatu se nesmí nežidovské ženě pomáhat při práci, dokonce ani když s tím není spojeno žádné znesvěcení sabatu. Pomáhat o sabatu při práci ger toshav ženě je povoleno, ale jen když s tím není spojeno žádné vážné znesvěcení sabatu.

1.7) Současná pravidla praktikovaná ohledně předchozích bodů

Dnes několik rabínských autorit tvrdí, že nebezpečí vyprovokování nepřátelství nežidů

nezachráněním nežidova života je tak velké, že je třeba životy nežidů zachraňovat automaticky, pokud jsou u toho svědci (podle některých názorů i pokud svědci nejsou) a dokonce i o sabatu. Proto Žid, který potká nežida v ohrožení na místě, kde jsou svědci (podle některých názorů i tam, kde nejsou svědci), a nikdo jiný mu už pomoci nemůže, ho musí zachránit, dokonce i když to znamená porušit sabat.

Ale židovský doktor se musí snažit situaci, ve které by musel znesvětit sabat léčením

nežida, vyhnout. Proto je židovskému doktorovi zakázáno, pokud by musel léčit

v sobotu, pracovat v nemocnici, která slouží jen nežidům. Stejně tak by měl židovský

doktor využít všechny dostupné legální prostředky, aby se vyhnul práci o sabatu

v nemocnici se smíšeným, ale převážně nežidovským osazenstvem pacientů; v nemocnici s většinou židovských pacientů nemá povinnost se práci o sabatu vyhýbat, ale v každém případě se doporučuje, aby tento typ nemocnice zaměstnával nežidovské doktory, kteří budou o sabatu léčit nežidovské pacienty.

1.8) Pokud Žid pronásleduje nežida s úmyslem ho zabít, je zakázáno zabít Žida, aby byl nežid zachráněn, dokonce i když není jiná možnost jak nežida zachránit. Člověk, který usmrtí židovského pronásledovatele, aby byl zachráněn život nežida, musí být zabit. Ale pokud nežid (nebo Žid) pronásleduje Žida s úmyslem ho zabít, člověk je povinen usmrtit pronásledovatele, aby zachránil stíhanou osobu (pokud není jiná možnost, jak ji zachránit). Tento zákon platí i pro ger toshav.

1.9) V případě, kdy někdo nařídí Židovi zabít jinou osobu, jinak bude sám zabit: pokud je dotyčnou osobou Žid, pak ho nesmí zabít, ani když to bude mít za následek jeho vlastní smrt. Pokud je dotyčnou osobou nežid, pak je dovoleno ho zabít, aby byl (v této situaci) zachráněn život Žida. Podle všeho tento zákon platí, i když je osobou, kterou má Žid zabít, ger toshav.

1.10) Pokud zvíře vlastněné Židem zabije Žida, pak je zvíře zabito a po majiteli se žádá,

aby rodině oběti vyplatil náhradu škody. Ale pokud zvíře vlastněné Židem zabije

nežida, zabití zvířete se nevyžaduje a není nutné platit žádné odškodnění. Podle všeho

tento zákon platí, i když je obětí ger toshav. Není jasné, co se má dělat v případě, kdy

zvíře vlastněné nežidem zabije Žida. (podle našeho názoru to jasné je, v Mojžíšově zákoníku, v páté knize Mojžíšově se přece jasně píše že pokud býk (nebo jiné zvíře) zabije člověka, bude ukamenován a jeho maso se nesmí jíst. pozn. Jehuda)


2. Kradení, podvádění a vracení ztracených věcí nežidům

2.1) Podle některých halachických zdrojů je oloupení a okradení nežida v principu dovoleno, a zakázáno je jen proto (a tehdy), že je znesvěcením Božího jména nebo že může Židy poškodit. Ostatní zdroje nesouhlasí a tvrdí, že olupování a okrádání nežidů je zakázáno jen v některých situacích. Zdá se, že ohledně zákazu oloupení a okradení ger toshav podle Tóry se shodují všechny názory.

2.2) V obchodních záležitostech, pokud Žid předraží zboží nebo před nežidovským

zákazníkem zatají jeho špatnou kvalitu, není nežidovi dlužen žádnou náhradu (jakou

by dlužil židovskému zákazníkovi). Podle některých názorů se tento zákon nevztahuje

na ger toshav; je zakázáno ho ošidit a proto, pokud je podveden, musí dostat náhradu.

V každém případě je jasné, že pokud nežid předraží zboží nebo před židovským zákazníkem zatají jeho špatnou kvalitu, dluží Židovi náhradu (to si zapamatujte, můžete šidit jen gojímy, ale naše bratry ne, pozn. Jehuda)

2.3) Jestliže Žid dluží peníze nežidovi, který zemřel, není povinen je splatit dědicům,

pokud se o dluhu nedozvědí. Pokud se dědicové Žida zeptají, zda zemřelému

dlužil, je dovoleno jim lhát a dluh popřít (pod podmínkou, že se Žid ujistí, že o dluhu

nevědí, takže jméno Boží nebude jeho lží znesvěceno).

2.4) V obchodních záležitostech, pokud se nežid zmýlí v Židův prospěch (například

pokud mu vrátí víc peněz, než má), peníze se mu nemusí vracet, ačkoliv Židovi,

který udělá stejnou chybu, se vrátit musí. Někteří komentátoři dokonce říkají,

že nežid může být během obchodní transakce aktivně a úmyslně pomýlen a oklamán,

pokud si toho nevšimne (a tak není jméno Boží znesvěceno). Jiní nesouhlasí a říkají,

že Žid může z nežidovy chyby těžit jen pasivně, ale nesmí ho klamat aktivně a úmyslně.

2.5) Podle většiny názorů, pokud nežid něco ztratí, je zakázáno mu to vrátit. Ani ohledy jako soucit nebo účastenství s jeho ztrátou nečiní navrácení přípustným. Ale pokud Žid, který našel ztracenou věc, předpokládá, že její navrácení zvelebí jméno Boží (jelikož nežid díky navrácení zvelebí Židy a jejich náboženství), je dovoleno a dokonce přikázáno věc nežidovi vrátit. Kromě toho je přikázáno mu věc vrátit, pokud hrozí nebezpečí, že by nevrácení věci znesvětilo Boží jméno, nebo že by mohlo Židům zapříčinit újmu.


3. Obchodní vztahy

3.1) Židovi je zakázáno konzumovat jakékoliv potravinářské výrobky zhotovené nežidem (dokonce i v případě, že neexistují žádné ekvivalentní produkty vyrobené Židy): víno, většinu mléčných výrobků a většinu vařených nebo pečených jídel, zhotovených nežidy. Tento zákon se vztahuje i na ger toshav.

3.2) Podle některých názorů je zakázáno koupit chléb od nežidovského pekaře dokonce

i tam, kde není žádný židovský pekař. Jiné názory koupi chleba od nežidovského

pekaře povolují, ale jen tam, kde není židovský pekař. A některé povolují koupi chleba

od nežidovského pekaře dokonce i tam, kde židovský pekař je. (dnes se body 3.1 a 3.2 těžko dodržují, v ČR nejsou židovští rolníci, pekaři, řezníci atd. pozn. Jehuda)

3.3) Ve všech obchodních transakcích – nákupu a prodeji, nájmu, půjčování peněz atd. – musí být upřednostněn Žid před nežidem, dokonce i tehdy, když to znamená malou finanční ztrátu. (to je velmi důležité, díky upřednostňování našich bratří při obchodu, přijímání zaměstnanců atd. jsme tak ekonomicky úspěšní pozn. Jehuda)

3.4) Podle jednoho názoru obsahuje Tóra speciální přikázání brát na půjčkách nežidům

vysoké úroky. Podle téhož názoru nesmí nežidům nikdo odpustit dluh, ani mu

odložit datum platby. Ostatní také zakazují půjčovat nežidům bez úroku, ale nepohlíží

na tento zákaz jako na zvláštní přikázání [zatímco je zakázáno půjčovat na úrok Židovi

(nebo si půjčovat od Žida)]. Podle některých názorů je za situace, kdy by půjčení

peněz mohlo zapříčinit spříznění mezi ním a nežidem a ovlivnění Žida nežidovskými

názory, půjčení peněz nežidovi zakázáno úplně. Co se týče ger toshav: podle všech

názorů je dovoleno půjčit mu peníze na úrok.

3.5) Podle některých názorů je přípustné odkládat nežidovi výplatu. Podle dalších názorů

je to zakázané. Je zakázáno odkládat výplatu mzdy ger toshav, ale tento zákaz

není tak striktní jako zákaz odkládat výplatu Židovi.

3.6) Nežid nedědí po svém židovském otci (například když otec konvertoval až po

synově narození, nebo je dítětem Žida a nežidovky). (zde bohužel musíme dodržovat platné české zákony o dědictví ale až bude nastolen Nový světový řád, tak je změníme pozn. Jehuda)


4. Pozice nežidů v židovské politice a soudnictví

4.1) Nežid (dokonce i konvertita na židovství) nesmí být jmenován na trůn nebo do jiného výkonného státního postavení nad Židy. Nežid nesmí být soudcem v židovském soudu. Konvertita na židovství nesmí být soudcem v případě, že by mohl rozhodovat o trestu smrti a podle většiny názorů nesmí konvertita soudit Židy od narození ani v případech týkajících se finančních záležitostí (podle všech názorů může ve finančních záležitostech soudit ostatní konvertity).

4.2) Nežid není u židovského soudu považován za právoplatného svědka. To platí i pro ger toshav.

4.3) Konvertitovi na židovství není dovoleno svědčit ohledně čehokoliv, co se

vztahuje na dobu před jeho konverzí.

4.4) Nežid, narozdíl od Žida, může být soudem lehce odsouzen k smrti. Může o tom rozhodnout samosoudce na základě svědectví jednoho svědka nebo doznání obžalovaného, a to bez jakéhokoliv předchozího varování, dokonce i když je svědek příbuzný [jak soudce tak oběti ]. To platí i pro ger toshav. Podle jednoho názoru pokud vidí Žid porušit nežida jakékoliv z Noemových přikázání, může ho na místě zabít bez rozhodnutí soudu, ale většina názorů s tím nesouhlasí a tvrdí, že i pohan může být odsouzen k smrti jen soudem.

4.5) Při soudním sporu mezi Židem a nežidem platí následující: Pokud mluví nežidovské

zákony ve prospěch židovské strany, zakládá se rozsudek na nich a nežidům

je řečeno: „Takové jsou vaše zákony!“ Když jsou však pro židovskou stranu výhodnější

židovské zákony, soud rozhodne podle nich a nežidům je řečeno: „Takové jsou

naše zákony.“ To neplatí pro ger toshav, který je vždy posuzován podle nežidovských

zákonů – dokonce i když jsou pro něj výhodné.

4.6) Pokud zvíře vlastněné Židem poškodí nežidův majetek, Žid nemusí platit žádné odškodnění. Ale když zvíře vlastněné nežidem poškodí Židův majetek, je nežid povinen vyplatit mu náhradu v plné výši. Podle některých názorů platí tento zákon i pro ger toshav; podle jiných ne.

4.7) Nežid (včetně ger toshav), který oloupí nebo okrade Žida (nebo kohokoliv jiného), musí být odsouzen k smrti, zatímco Žid, který oloupí nebo okrade pohana (nebo Žida) není nikdy odsouzen k smrti. Žid, který okrade pohana (včetně ger toshav), musí vrátit jen ukradenou sumu, zatímco Žid, který okrade Žida, musí vrátit přinejmenším dvojnásobek ukradené sumy.

4.8) Trest smrti může dostat osoba (Žid i nežid), která unese Žida, ale ne Žid, který unese nežida. (opět platí co jsem psal v pozn. 3.6, zde bohužel musíme dodržovat platné české zákony o dědictví ale až bude nastolen Nový světový řád, tak je změníme pozn. Jehuda)


5. Kultura nežidů

5.1) Nežidé si nesmí najít nové náboženství a vytvořit vlastní přikázání. Jediné

náboženství, kterým se smí řídit, jsou Noemova přikázání nebo konvertování na

judaismus.

5.2) Nežidé nesmí slavit sabat a rovněž si pro sebe nesmí ustanovit náboženské slavnosti

nebo náboženské dny odpočinku. Pokud to udělají, musí být potrestáni bitím (a

podle jednoho názoru trestem smrti). Podle jednoho názoru si pro sebe nesmí ustanovit

ani světský den odpočinku, nebo úmyslně odpočívat po celý den. Podle většiny

názorů to platí i pro ger toshav.

5.3) Nežidé nesmí studovat Tóru. Pokud to udělají, musí být potrestáni bitím. Totéž

platí i pro ger toshav.


6. Emoční a společenský postoj vůči nežidům

6.1) Když Žid prochází kolem nežidovského hřbitova, nebo vidí větší množství nežidů, musí říct: „Vaše matka se bude stydět; a bude zahanbena: spatří nejzadanější z národů pouští, zemí vyprahlou a pustinou“ (Jeremiáš 50:12). Žid, procházející kolem kostela (a podle jednoho názoru kolem jakéhokoli nežidovského domu) musí říct: „Pán zničí dům pýchy“ (Přísloví 15:25).

6.2) Přikázání zakazující tajně v srdci přechovávat nenávist se vztahuje jen k Židům.

6.3) Žid nemusí truchlit (např. sit shiva) pro svého nežidovského bratra, sestru

(jsou potomky jeho otce a nežidovské ženy), syna nebo dceru (jeho potomstvo

s nežidovskou ženou). Konvertita nemusí truchlit nad svou matkou nebo otcem.

6.4) Zákon povoluje pomstu na nežidovi. Rovněž přikázání „miluj bližního svého

jako sám sebe“ ve vztahu k nežidům neplatí.

6.5) Zákon proti pomluvě platí, jen pokud jde o pomluvu Žida.

6.6) Je zakázáno dát dar nežidovi, pokud ho dárce nezná a nemůže proto předpokládat,

že se mu za to dostane přízně. To neplatí pro dary neznámým ger toshav

– v jejich případě je předání daru bezpodmínečně povoleno.

6.7) Je zakázáno chválit nežida nebo mu žehnat (neplatí pro přátele Izraele z řad gojímů (zednáři, antifašisté, jehovisté, scientologové, adventisté a satanisté), pozn Jehuda)

6.8) Je zakázáno nežidům prodat nemovitost na půdě Izraele. Některé druhy nemovitostí

nesmí být na půdě Izraele nežidovi dokonce ani pronajaty. Tento zákon nezakazuje

obchod mezi Židem a ger toshav. Podle určitého názoru, pokud to politická situace

dovoluje, nesmí Žid nechat nežida přes naši zem ani projít, pokud to není ger

toshav.

6.9) Žid si na veřejnosti nesmí vzít od nežida milodar, protože by to bylo považováno

za nedostatek a bylo by to znesvěcením Božího jména. Žid si smí vzít na veřejnosti

milodar od nežida jen v případě, kdy si nemůže vzít milodar od Žida (veřejně nebo

v soukromí) ani od nežida v soukromí.

6.10) Žid se musí každý den modlit: „Blahoslaven buď Pán, že mě neučinil nežidem.“

6.11) Žid a nežid nesmí být pohřbeni vedle sebe, ani když je nežidem ger toshav.

Pokud je Žid pohřben vedle nežida, je dovoleno vyzvednout jeho tělo z hrobu a znovu

ho pohřbít, i kdyby byl nový hrob vedle sekulárního Žida.


7. Psychologický profil nežidů

7.1) Podle některých zdrojů existuje krutost a mstivost jen mezi nežidy.

7.2) Ranné halachické zdroje říkají, že nežidé jsou předem podezřelí ze spáchání

vraždy, a proto Žid, když s nimi přichází do styku, musí přijmout určitá opatření. Například

je zakázáno zůstat s nežidem sám, je zakázáno nechat si stříhat vlasy od nežidovského

holiče kromě určitých podmínek atd. Pozdější halachické zdroje říkají, že

dnes už toto podezření obecně neplatí.

7.3) Mnoho halachických zdrojů z doby před Shulchan Aruchem říká, že nežidé jsou podezřelí ze sexuálních styků se zvířaty, a proto Žid nesmí nechat svůj dobytek v jejich péči. Pozdější halachické zdroje tvrdí, že toto podezření dnes neplatí, protože dnes většina nežidovských společností také považuje sodomii za opovrženíhodnou. (tuto pasáž jsem nepochopil, Talmud přece dovoluje obcovat s dobytkem i nám, proč by to tedy mělo vadit u gojímů? Zřejmě jsou mezi rabíny různé a protikladné názory na sex se zvířaty. pozn. Jehuda)


8. Různé

8.1) Židovský majitel otroka má právo přinutit svého hebrejského otroka (pokud byl

otrok prodán soudem kvůli tomu, že byl zloděj a pokud už měl manželku a děti) obcovat

s pánovou nežidovskou otrokyní, aby se zvýšil počet jeho nežidovských otroků.

8.2) Podle určitých zdrojů je Židovi dovoleno udělat z nalezeného nežidovského chlapce otroka.

8.3) Je zakázáno udělit nežidovskému otrokovi svobodu, pokud to není nezbytné

k naplnění micvy (přikázání; pozn. překl.) (jako například k dokončení minjanu – bohoslužba o minimálním počtu 10 mužů; pozn. překl.), nebo pokud u něj nedošlo k nevratnému zranění některého z důležitých orgánů. (Body 8.1-8.3 dnes neplatí neboť otroctví dnes existuje jen v několika málo afrických zemích, kde nežijí žádní naši bratři. pozn. Jehuda)

8.4) Podle jednoho názoru musí být nežidovská žena, která měla sexuální styk se Židem,

zabita stejně jako v případě, když má Žid sexuální styk se zvířetem (zvíře musí být zabito, protože umožnilo Židovi zhřešit, třebaže to pro samotné zvíře není hříchem). Další komentátoři toto srovnání odmítají, proto žena nemá být zabita. V každém případě Žid, který měl sexuální styk s nežidovskou ženou, nemá být soudem odsouzen k smrti, ale pokud tento akt spáchá veřejně, potom může být zabit. (Podobně nežid, který měl sexuální styk se svobodnou Židovkou, nemá být zabit.) (viz poznámka k bodu 7.3, dnes se tyto věci neuplatňují pozn. Jehuda)

8.5) Podle většiny názorů má Žid během války proti nežidům dovoleno mít sexuální styk s nežidovskou zajatkyní (ačkoliv jen jeden), dokonce i když je vdaná a je to proti její vůli. Podle některých názorů s ní nemá dovolen žádný sexuální styk předtím, než si ji vezme za ženu. Každopádně by si ji mohl vzít jen tehdy, kdyby konvertovala na judaismus. Pokud nechce konvertovat, musí měsíc až rok zůstat v jeho domě, přičemž si musí stříhat vlasy a držet smutek. Během této doby je možné snažit se ji přesvědčit o konverzi. Pokud ani po uplynutí této doby nechce konvertovat, pak je podle některých názorů možné konvertovat ji proti její vůli, a podle některých názorů dokonce vzít si ji proti její vůli. Podle některých názorů ani jedno možné není, ale musí přijmout přinejmenším sedm Noemových přikázání a pak musí být propuštěna. Pokud odmítá zanechat modlářství, pak musí být odsouzena k trestu smrti (jako všichni modláři).

8.6) Zákaz znesvěcení těla Žida je důležitější než zákaz znesvěcení těla nežida. Ve skutečnosti je podle některých názorů znesvěcení těla nežida možné, protože žádný takový zákaz neexistuje. Proto je podle některých názorů dovoleno pitvat nežida za účelem lékařského studia, ale je zakázáno udělat totéž s mrtvým Židem (a toto, zdá se, je dnes převládající praxí). Nicméně podle některých zdrojů je rovněž zakázáno pitvat nežida, a na druhou stranu je podle některých názorů dovoleno za účelem lékařského studia pitvat i Žida.

8.7) Nežidovská žena může kojit židovské dítě, ale podle některých názorů je to dovoleno,

jen když neexistuje jiný způsob, jak ho nakrmit. Podle všech názorů, pokud

existuje jiný způsob, se doporučuje nekojit ho nežidovskou ženou, protože to může

mít negativní vliv na jeho duši (dokonce i když nežidovská žena jí košer jídlo).

8.8) Žid nesmí sníst zvíře zabité nežidem, i kdyby ho zabil podle všech židovských

pravidel. To platí i pro ger toshav (To je v dnešní době problém, protože židovských řezníků zabíjejících zvířata košer způsobem je v České republice minimum pozn. Jehuda)

8.9) Podle většiny názorů nesmí nežid obřezat Žida, dokonce ani za přítomnosti dalších

Židů. Podle některých zákonů musí Žid, obřezaný nežidem, podstoupit druhý obřad

„symbolické obřízky“.

8.10) Cicit (třásně modlitebního pláště; pozn. překl.), svitek Tóry, tefilin (2 krabičky

s řemínky, které se při ranní modlitbě připevňují na ruku a na čelo. Obsahují části Tóry

napsané na pergamenu; pozn. překl.) a mezuza (schránka upevňovaná na veřeje

vstupu do židovské domácnosti, ve které jsou na pergamenu napsané verše z Tóry.

Zbožní Židé ji symbolicky políbí při každém projití dveřmi; pozn. překl.) zhotovené

nežidem jsou neplatné.

8.11) Podle určitých zdrojů existují mezi Židy a nežidy fyziologické rozdíly, proto lékařská sdělení, prokazatelně platná pro nežidy, nejsou automaticky považována za platná pro Židy. Podle některých z těchto zdrojů je fyziologie nežida vrozeně odlišná („jejich maso je jako maso oslů“) a podle dalších zdrojů jsou tyto rozdíly důsledkem

faktu, že nežidé jedí nekošer jídlo.


9. Metafyzické názory na nežidy

9.1) Židé jsou kompletní lidské bytosti. Na druhou stranu jsou nežidé lidské bytosti,

ale ne kompletní lidské bytosti. Rozdíl mezi židovským národem a ostatními národy

je stejný jako rozdíl mezi duší a věcí, nebo jako mezi člověkem a zvířaty.

9.2) Rozdíl mezi duší Žida a nežida je větší a hlubší než rozdíl mezi duší zvířete a

nežida, protože ti druzí se odlišují počtem, kdežto ti první kvalitou. (Tohle si dobře zapamatujte při jednání s gojímy, na druhou stranu, dnes se rabíni shodují, že pro část gojímů (zednáři, antifašisté, jehovisté, scientologové, adventisté a satanisté) to neplatí pozn. Jehuda)

9.3) Židé mají dvě duše: pozemská duše je kombinací dobra a zla, zatímco ta druhá je součástí Všemohoucího. Nežidé mají jen jednu duši, která je celá zlá. Pozemská duše Židů pochází ze stejné sféry jako duše čistých zvířat. Pozemská duše nežidů pochází ze stejné sféry jako duše nečistých zvířat.

9.4) Podle některých názorů byli jen Židé stvořeni k obrazu Božímu. Podle dalších názorů jsou i nežidé stvořeni k obrazu Božímu.

9.5) Nežidé jsou zvířata na velmi nízké úrovni. Kdyby nebylo Adamova hříchu v zahradě Edenu, neexistovali by.

9.6) Pokud jde o Židy, Bůh pohlíží na dobrou myšlenku jako na čin, ale na špatnou myšlenku nepohlíží jako na čin. Pokud jde o nežidy, opak je pravdou: Bůh nepohlíží na dobrou myšlenku jako na čin, ale pohlíží na špatnou myšlenku jako na čin.


Shrnutí halachických nařízení objasňující postoj judaismu k Ger Toshav

1) Zabití GT (stejně jako všech ostatních nežidů bez soudního slyšení, přinejmenším v dobách míru) je zakázáno. Nicméně Žid, který zabije nežida (dokonce i v době míru a  úmyslně), nesmí být pozemským soudem potrestán smrtí. Podle některých názorů nesmí být pozemským soudem potrestán vůbec. Ale GT, který usmrtí Žida,dokonce (podle většiny názorů) čistě náhodou a neúmyslně, musí být zabit.

2) Podle některých názorů je zakázáno znesvětit sabat zachráněním života GT, pokud

v takovém případě nehrozí nepřátelství vůči Židům.

3) Ve všech situacích, kdy si člověk musí vybrat, jestli zachrání život Žida nebo GT, protože může být zachráněn jen jeden, si musí vybrat Žida. To platí dokonce i v situaci, kdy je Žid zločinec, který ohrožuje život GT – dokonce i tehdy je zakázáno zabít Žida, aby byl zachráněn život GT.

4) Podle některých názorů, pokud Žid předraží zboží, nebo před GT zákazníkem zatají jeho nízkou kvalitu, nedluží mu žádnou náhradu (jako by dlužil Židovi). Každopádně je jasné, že pokud GT předraží zboží, nebo před židovským zákazníkem zatají jeho nízkou kvalitu, dluží mu náhradu.

5) Podle většiny názorů je Židovi zakázáno konzumovat některé potravinářské výrobky zhotovené GT.

6) Podle většiny názorů musí v obchodních záležitostech dostat přednost Žid před GT,

dokonce i když to způsobí malou finanční ztrátu.

7) Podle mnoha názorů je zakázáno půjčit GT peníze bez úroku.

8) Je zakázáno odkládat GT výplatu mzdy, ale tento zákaz má menší význam než zákaz odkládat výplatu mzdy Židovi.

9) GT nesmí být jmenován do žádné výkonné státní funkce. Například nesmí být soudcem u židovského soudu.

10 ) GT není u židovského soudu považován za právoplatného svědka.

11) GT, narozdíl od Žida, může být soudem snadno odsouzen k smrti. Odsoudit ho může samosoudce na základě svědectví jediného svědka nebo na základě přiznání, bez jakéhokoliv předchozího varování, dokonce i když je svědek příbuzný [soudce nebo oběti].

12) Podle některých názorů, pokud zvíře vlastněné Židem poškodí majetek GT, Žid není povinen zaplatit žádné odškodnění. Ale když zvíře vlastněné GT poškodí majetek Žida, je GT povinen zaplatit plnou náhradu.

13) GT, který oloupí nebo okrade Žida (nebo kohokoliv jiného), musí být odsouzen k smrti, zatímco Žid, který kohokoliv oloupí nebo okrade, není k trestu smrti odsouzen nikdy. Žid, který okrade GT, musí vrátit pouze ukradenou částku, kdežto Žid, který

okrade Žida, musí vrátit přinejmenším dvojnásobek ukradené částky.

14) Trest smrti může být dán GT, který unese Žida, ale ne Židovi, který unese GT.

15) GT nesmí slavit sabat a náboženské slavnosti, nebo si pro sebe stanovit náboženský den odpočinku. Pokud to udělá, musí být potrestán bitím (a podle jednoho názoru má být potrestán smrtí). Podle jednoho názoru si nesmí určit ani světský den odpočinku,

nebo úmyslně celý den odpočívat.

16) GT nesmí studovat Tóru. Pokud to udělá, má být potrestán bitím.

17) Žid nemá truchlit (např. sit shiva) pro svého GT bratra a sestru (to jest potomstvo jeho otce a nežidovské ženy), syna nebo dceru (děti jeho a nežidovské ženy).

18) Žid a GT nesmí být pohřbeni vedle sebe.

19) Žid nesmí jíst zvíře zabité GT, dokonce i když bylo zabito podle všech ostatních pravidel židovského práva.

Budeme rádi za jakékoliv připomínky, komentáře a dotazy k uvedenému textu

Advertisements

7 komentářů to “Jak zacházet s gojímy”

  1. Prefer Statement Says:

    8.kapitola (Evangelium S. Jana)
    O ženě popadené v cizoložstvu. 12. Svědectví pravé o Pánu, kdo by a co byl. 22. Židé se Pánem se hádajíce, rouhají se jemu, 59. a ukamenovati jej chtějí.

    1.Ježíš pak odšel na horu Olivetskou. 2.Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A posadiv se, učil je. 3.I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku, 4.Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila. 5.A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš? 6.A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi. 7.A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem. 8.A opět schýliv se, psal na zemi. 9.A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci. 10.A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádnýli tě neodsoudil? 11.Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více. 12.Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života. 13.I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé. 14.Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu. 15.Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného. 16.A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale já a ten, kterýž mne poslal, Otec. 17.A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest. 18.Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec. 19.Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste. 20.Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho. 21.I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti. 22.I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti? 23.I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto. 24.Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich. 25.I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což s počátku pravím vám. 26.Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě. 27.neporozuměli, že by o Otci pravil jim. 28.Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím. 29.A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky. 30.Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho. 31.Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. 32.A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. 33.odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete? 34.Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha. 35.A služebník nezůstává v domu na věky; Syn zůstává na věky. 36.Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete. 37.Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás. 38.Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, činíte. 39.Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy. 40.Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil. 41.Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha. 42.Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal. 43.Proč mluvení mého nechápáte? Protože slyšeti nemůžete řeči mé. 44.Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. 45.Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi. 46.Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte? 47.Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. 48.Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš? 49.Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili. 50.Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí. 51.Amen, amen pravím vám: Budeli kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. 52.Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Budeli kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. 53.Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš? 54.Odpověděl Ježíš: Chválímliť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest. 55.A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám. 56.Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se. 57.Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl? 58.Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem. 59.I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak znikl.

  2. Prefer Statement Says:

    10.kapitola (Evangelium S. Jana)
    …19.Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 20.A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 21.Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 22.I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 23.I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 24.Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 25.Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 26.Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 27.ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 28.A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 29.Otec můj, kterýž mi dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 30.Já a Otec jedno jsme. 31.Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 32.Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 33.Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 34.Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 35.Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 36.kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 37.Nečinímliť skutků Otce svého, nevěřte mi. 38.Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 39.Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 40.I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 41.I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 42.A mnozí tam uvěřili v něho.

    12.kapitola (Evangelium S. Jana)
    46.Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal. 47.A slyšelliť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět. 48.Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den. 49.Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. 50.A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.

    „Jen prosím za vás hříšné, v hodině smrti vaší, abyste nalezli pravou pravdu a zřekli se duchovního otroctví zla, které vás obalamutilo, všickni se ke mně ještě pomodlete, ale já posoudím skutky vaše, jestiť jste konali zlo, skončíte zle. Jestiť jste konali dobro, skončíte dobře. Já brzy přijdu, ve chvílích, kdy zlo uzavře kruh nad mými dětmi, v tu chvíli nebudu mít slitování s ďáblovými přisluhovači, bděte děti mé, uslyšíte skřípat zuby našich nepřátelův a jejich šílený křik a pláč, to pro ně bude pozdě!“ Zjevení mnicha v Římě, L.P 1478.

  3. HARRY FOTR Says:

    A co psychiatr ? Už jste ho navštívili ?

  4. 666info Says:

    For HARRY FOTR
    my nepotřebujeme navštěvovat psychiatra, ale zato navštívíme tebe podle tvojí IP adresy zjistíme kdo jsi a pak se připrav že zazvoníme u vás doma a až otevřeš tak dostaneš ránu bassebalovou pálkou přes hlavu

  5. 666info - AKUTNÍ PŘÍPAD PRO PANA CHOCHOLOUŠKA. « BLOG HARRYHO FOTRA Says:

    […] 10/02/2009 v 01:15 A co psychiatr ? Už jste ho navštívili ? […]

  6. 666info Says:

    For HARRY FOTR
    Ty nacisto, ty gojímský pse, vsadím se že máš doma obraz Adolfa Hitlera a denně před ním stojíš se vztyčenou pravicí a zpíváš Horst Wessel Lied. Nemysli si že v České republice můžeš urážet Židy, tady není Třetí Říše, tady je demokratický stát ve kterém vládneme my, příslušníci vyvoleného národa a komu se to nelíbí, toho demokratickými prostředky zlikvidujeme! Už víme kdo jsi a připrav se že koncem února nebo začátkem března za tebou pošleme skupinu deseti našich černých bratrů (Romů) a ty ti přelámají ruce i nohy a pak ti ojebou tu tvou bílou prdel.

  7. K.K.K.!! Says:

    …dementi,za staletí zdegenerovaní,…se nedivím,když se jebete hlavou s „dlažební „kostkou přilepenou na čele o kdejaký poblitý stůl….myslím že si sami pod sebou -řežete větev. …no,primář Nešpor by z vás měl radost.Asi by si vás -naložil do lihu,jako exotickou ukázku patologické zdegenerované demence. páá páááá……

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s


%d bloggers like this: