Proč chceme legalizaci marihuany

Převzato z: www.legalizace.cz 

• Cíle
• Historie legalizace
• Kontakty

Programové požadavky o.s. Oslík

Jak dokazují tisícileté zkušenosti našich předků, konopí a bohaté možnosti jeho využití dokázaly doslova prorůst napříč historií lidstva, a to až dodnes. Pro většinu je neznámější jako droga. Pro ostatní, kterých je naneštěstí podstatně méně, je rostlinou budoucnosti. Nabízí totiž jedno z nejpestřejších využití ze všech dostupných pozemských materiálů. Paradoxně proto je silným konkurentem na poli mnoha průmyslových odvětví, které jsou závislé na zcela jiných surovinách a které silně lobují za její postupné vyhlazení a jsou tedy přímými viníky za současný stav.

Chceme proto informovat veřejnost o neobjektivně vedené kampani za účelem represe a likvidace netechnického konopí. Snažíme se opakovaně dokládat jeho prokazatelně pozitivní vlastnosti. Jak už bylo řečeno, pomalu bychom nenašli oblast,kde by nenašlo uplatnění. A přesto, právě díky zakonzervovaným názorům, ve velké míře ovlivněným mocenskou politikou, korporačním kapitalismem a bulvarizujícími médii, je toto konopí vnímáno jako droga, plevel a svým způsobem propustka do pekel.

Díky sice zatím ještě malému, ale vzrůstajícímu rozšíření na THC ochuzeného technického konopí můžeme doložit, jak dobrým nástrojem může konopí být. Přesto právě alkaloidy společně s dalšími cennými substancemi, obsaženými v konopí s vyšším obsahem THC, jsou ještě lepším pomocníkem, hlavně jde-li o zdraví. A máme-li to říci na rovinu, proč utrácet za drahé léky a nemoct si levně pěstovat totéž, kolikrát s lepšími účinky? Proč do potravin, které obsahují naprosto neznámou chemii, nepřidávat olej s vyváženým obsahem všech esenciálních, tedy pro život nezbytných mastných kyselin, jichž máme v běžné potravě nedostatek? Rozum nad tím zůstává stát.

Léčebné a farmaceutické využití je tedy jedním s pilířů naší politiky. Nikoli však politiky v obecně vnímaném smyslu působící shora, nýbrž tam, kde je skutečně třeba, mezi lidmi, občany této země. A proč by tito lidé, pilíře celého systému, měli být připravováni o svá ústavní práva jen proto, že určité skupiny rozhodly, že jim znemožní přístup k látce, která jim může pomoci?

Dekriminalizace konopí pro vlastní potřebu umožní snížit vazbu koncového spotřebitele na dealery a tím omezit prostor pro experimentování s dalšími, převážně vysoce návykovými látkami. Výsledkem bude jednoznačné snížení počtu závislých na tvrdých drogách. Bohužel, stále přetrvává mýtus, že marihuana slouží jako přestupní droga. Což je zčásti pravda, nikoli však proto, že by byla návykovou, ale protože převážně mladiství uživatelé se k této látce dostávají koupí na černém trhu. A dnešní mladí lidé zkoušejí i další látky, podobně jako jsme v mladém věku experimentovali my a ti před námi. Bude tedy lepší, když se s dealery s tvrdými drogami nedostanou do kontaktu. Nakonec, máme-li být přesní, první a tedy potenciálně přestupní drogou jsou alkohol a cigarety, což je doloženo řadou výzkumů.

Dekriminalizace konopí není totéž co legalizace. Její právní úprava by měla stanovit množství jednorázově vypěstovaných a zpracovávaných rostlin, specifikaci jejich užití a věkovou hranici 18 let ( jako v případě alkoholu). Dalším důležitým bodem je klasifikace trestů při rozporu se zákonem, jednoznačné rozlišení přestupku a trestného činu, lidštější postup policie při zásazích a chránění osobních práv obviněného.

Dekriminalizace také umožní lepší využívání prostředků z veřejného rozpočtu, protože poklesnou náklady na státní represi. A o té se již dobře ví – jak dokazují zkušenosti všude ve světě – že je mnohem méně úspěšná, než preventivní programy. Domníváme se, že veřejné prostředky na drogovou politiku by se nejlépe zhodnotily využitím v preventivních programech a ve spolupráci s neziskovými organizacemi.

Je čas ukončit válku proti konopí

„Někdy se vám podaří pár lidí oblbnout, ale ne všechny najednou a ne navždy!“ Bob Marley v „Get up, stand up for your rights“.

 

Počátkem března ve Vídni zasedala Komise pro drogy OSN, aby vyhodnotila výsledky války proti drogám, kterou vyhlásila před 10 lety. Ve své zprávě sice tvrdí, že situace ve světě se zlepšila a míra užívání drog se snížila, ale zvýšení dostupnosti syntetických drog v rozvojových zemích a kokainu v Evropě vypovídají o opaku. Rovněž nepříznivý je i další prudký nárůst sklizně opia v Afghánistánu (o 17% proti předchozímu roku), odkud pochází 93% světové produkce této látky a prakticky veškerý heroin užívaný v Evropě.

Válka proti drogám nepřináší společnosti žádný užitek, a proto by se měla radikálně přehodnotit. Měl by se hledat jiný způsob boje s problémem drogové závislosti. Je proti zdravému rozumu udržovat 10 let při životě projekt, který se za celou tu dobu nejenže neosvědčil, ale řešený problém ještě zhoršil. Je nesmyslné rozdělovat výdaje na boj proti drogám v poměru 9:1 mezi neúčinnou represi a prokazatelně efektivní prevenci. Je hloupé válčit, kde by se mělo léčit. Americký model války proti drogám, kterým se řídí OSN, je čím dál tím víc ve světě odmítán. Neuspěl ani v Evropě, která před represí klade důraz na prevenci, na snižování škod způsobovaných tvrdými drogami a na dekriminalizaci měkkých drog – především konopí.

V tomto směru jde i návrh nového trestního zákoníku České republiky v současné době projednávaný parlamentem. Vláda v něm navrhuje rozdělení drog na tvrdé a měkké a dekriminalizaci pěstování konopí pro vlastní potřebu. Návrh má prakticky stejnou podobu jako ten předchozí schválený v roce 2005 sněmovnou, ale odmítnutý senátem kvůli jiným paragrafům. Počet rostlin, které si dospělý člověk bude moct vypěstovat pro vlastní potřebu, aniž by se dopustil trestného činu, ale pouze přestupku, stanoví prováděcí výnos. Ten již bude schvalovat nikoliv parlament, ale jen vláda, takže bude moct pružněji reagovat na vývoj drogové scény. Podle současného návrhu by se mělo jednat o počet tří rostlin konopí.

Tato již dlouho slibovaná a očekávaná dekriminalizace je vzhledem k masivnímu rozšíření užívání konopí v české populaci opravdu nezbytná. Během posledních let se Česká republika vyšplhala na nejvyšší příčky žebříčku zemí s největším procentem uživatelů konopí v Evropě. Více než pětina populace konopí alespoň jednou v životě zkusila a podle těch nejstřízlivějších odhadů je u nás přes čtvrt miliónu lidí, kteří konopí užívají nejméně jednou týdně. Podle odborníků z Karlovy univerzity se počet lidí, kteří si u nás konopí nezákonně pěstují, pohybuje kolem 450 tisíc. Podle Evropského monitorovacího střediska pro drogy ve skupině 15 – 34 let přiznalo kouření konopí 22% tuzemských obyvatel, v kategorii 15 – 24 let dokonce 29% Čechů.

Zcela v protikladu je vývoj přístupu trestně-právního aparátu k pěstování konopí v posledních letech. Donedávna se všeobecně tvrdilo, že policie je ke kuřákům a malopěstitelům tolerantní. Ovšem toto tvrzení jasně vyvracejí statistiky, protože rapidně stoupá počet lidí, kteří byli obviněni kvůli pěstování konopí a hrozí jim soud – jedná se zhruba o třetinový nárůst. Ve většině případů se přitom jedná o lidi, kteří pěstovali pro sebe nebo pro pár známých, na zahrádce měli jen pár rostlin. Přitom poslední zpráva Komise OSN pro drogy kritizuje právě země, které se zaměřují na malopěstitele místo boje s organizovaným zločinem, který má v rukou černý trh.

 

 

Trpká léčba konopím

Nejbrutálnější dopad má výše zmíněný vývojový trend na lidi, kteří si konopí pěstují pro léčení svých nemocí a jsou za to čím dál častěji stíháni a trestáni. Zvýšený počet těchto případů v posledních letech také odráží skutečnost, že silně stoupl počet starších lidí, kteří se konopím začali léčit, a možná souvisí i s tím, že se podstatně zvýšil počet lidí nad 50 let, kteří mají přístup k internetu a lépe se tak dostanou k informacím o léčbě konopím. Počet nemocných, kteří se takto léčí, lze pouze odhadovat, jelikož obvykle nefigurují ve statistikách uživatelů, protože konopí obvykle nekouří, ale používají je jinými způsoby. Vzhledem k rozšíření terapeutického používání netechnického konopí v naší populaci, a to nejen v podobě prášku k posypání jídla nebo konopného másla, ale především při zevním použití ve formě podomácku připravované masti, je možné jej řádově odhadnout na desetitisíce lidí. Skutečný počet pěstitelů a konzumentů konopí může tedy být ještě větší, než ukazují uvedené statistiky užívání.

Absurdní pronásledování artritických stařenek a obstarožních parkinsoniků, kteří při svých chronických a nevyléčitelných nemocech našli úlevu v konopí, by mělo ukončit rozhodnutí Nejvyššího soudu z počátku letošního roku, který zrušil rozsudky nižších soudů v kauze starší nemocné ženy používající konopí pro svou léčbu. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že konopí pěstovala jen pro svou potřebu a to pro léčebné účely. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou v našem právním řádu závazná nejen pro nižší soudy, ale i pro státní zastupitelství a policii, dá se předpokládat, že k dalším perzekucím nemocných lidí kvůli konopí už nebude docházet.

 

Zákon o léčebném konopí

„Trestání lidí za to, že užívají, vlastní či pěstují jakékoli rostliny, je v rozporu se zdravým rozumem. Pokud se lidé prostřednictví účinných látek rostlin léčí, je jejich trestání zavrženíhodné,“ Dušan Dvořák, odborník na léčbu závislostí, iniciativa Konopí je lék.

Letošní březnová rovnodennost nepřinesla pouze jaro, ale i vznik občanské iniciativy Konopí je lék, která usiluje o dekriminalizaci léčebného využití konopí. Iniciativa vypracovala nové odstavce v paragrafovém znění, které doplňují vládní návrh nového trestního zákoníku projednávaný v těchto měsících parlamentem, a předložila je zákonodárcům.

Vedle umožnění pěstování netechnického konopí pro výzkumné účely, iniciativa požaduje zvláštní úpravu dekriminalizace jeho pěstování a přechovávání pro dospělé lidi, kteří je používají pro své léčení. Argumentuje tím, že tito lidé potřebují daleko větší množství konopí, než příležitostní zdraví konzumenti, takže obecná dekriminalizace je pro ně nedostačující.

V praxi by to znamenalo zavedení oznamovací povinnosti, při níž se tito lidé zaregistrují na ministerstvu zdravotnictví a po jejím splnění mohou beztrestně vypěstovat konopí v množství potřebném pro celoroční spotřebu. Návrh tímto omezením vyhoví požadavkům mezinárodních dohod o drogách, které signatářským státům přikazují omezovat dostupnost zakázaných látek prostřednictvím svých právních systémů, ale ponechávají jim volnost ve způsobu, jakým to provedou.

Zákaz pěstování konopí porušuje Ústavu ČR

Iniciativa Konopí je lék doprovodila svůj návrh rozborem protiústavnosti zákazu pěstování konopí pro vlastní potřebu, vypracovaným skupinou právníků se znalostí ústavního práva. Porušení ústavy lze doložit na popření řady článků ústavní Listiny práv a svobod:

Článku 1

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

 

Když pěstujete, vlastníte či užíváte konopí, nejste roven ostatním lidem v důstojnosti. Jste vyšetřován policií a trestán, veřejně urážen a pomlouván, aniž jste jakkoli ublížil či způsobil újmu druhým lidem, živým bytostem či přírodě, ohrozil veřejné zdraví, bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, způsobil vznik trestných činů anebo narušil práva a svobody druhých lidí. Přestože svým chováním nenaplňujete ani jeden ze skutků, které jsou hodnotovým vyjádřením oprávněnosti trestu civilizovaného trestního práva, jste trestán a považován za zločince.

 

Článku 3

Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

 

Trestním zákonem jsou omezena vaše práva žít jako ostatní bezúhonní lidé a máte ztížená práva účastnit se na společenském životě jen proto, že pěstujete, vlastníte či užíváte konopí.

 

Článku 4

Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro jaké byla stanovena.

Je-li podstatou trestního práva potrestání odsouzeníhodného chování, je zákon vytvořený jen na základě předsudků jasným důkazem zneužití moci. Neexistuje jediný důvod pro ospravedlnění omezení práv lidí jen pro jejich pěstování, vlastnění a užívání konopí.

 

Článku 10

Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

 

Jen pro pouhé pěstování, vlastnění a užívání konopí, kterým nikomu neškodíte a nikoho neomezujete, je státní mocí ponižována vaše lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a není chráněno vaše jméno.

 

Článku 15

Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.

 

Svoboda bádání není zaručena. I přes důkazy o léčebných účincích konopí je výzkum natolik legislativně ztížen, že lze kategoricky říci, že je v této oblasti zapovězeno bádat.I po splnění všech kriterií pro výzkumnou práci nepovolí ministerstvo zdravotnictví vypěstovat (netechnické) konopí k výzkumným účelům.

 

Článku 31

Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

 

Máme-li právo na ochranu svého zdraví, má každý dospělý člověk právo zvolit si způsob léčby včetně léčby konopím. Státní instituce, zdravotní pojišťovny a farmaceutické firmy k tomu nepotřebuje, pokud se tak rozhodne. Výše uvedené právo na ochranu zdraví je člověku, který se chce léčit konopím, zákonem upřeno a je trestán.

Podpora veřejnosti pro zákon o léčebném konopí

 

Pod otevřený dopis žádající dekriminalizaci konopí pro léčebné účely adresovaný zákonodárcům se podepsaly veřejně známé osobnosti z různých oborů, od umělců jako zpěvačka Marta Kubišová, herečka Táňa Fischerová, výtvarníci Lenka Klodová a Jiří Surůvka nebo fotograf Robert Vano, až po významné vědce jako bývalá rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Prof. MUDr. et PhDr. Jana Mačáková, CSc., ředitelka Ekologického institutu Veronica v Brně RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc. nebo odborník na kvalitu v zemědělství Doc. Ing. Luboš Babička, CSc. z České zemědělské univerzity v Praze. Iniciativu podporuje také jeden z největších světových vědců v oblasti výzkumu léčebných účinků konopí a objevitel anandamidu, Prof. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, Dr.Sc., Dr.h.c. z Hebrejské univerzity, který je českého původu a své bádání započal na olomoucké Univerzitě Palackého a pokračoval tak v olomoucké tradici Prof. Kabelíka. Připojili se také někteří krajští protidrogoví koordinátoři a celá řada pracovníků protidrogových center a streetworkerů. Pod otevřený dopis s návrhem iniciativy Konopí je lék se na internetu podepisují lidé z širokého spektra profesí, včetně lékařů, vysokoškolských profesorů a lidí léčících se konopím. Návrh můžete podpořit i vy svým podpisem na stránkách www.konopijelek.cz.

 

Civilizační význam konopí

Potřeba prožívat stavy změněného vědomí je stará jako lidstvo samo. Psychoaktivní látky se užívaly odedávna a v tradičních společenstvích byly stavy změněného vědomí považovány za součást procesu růstu osobnosti a jako prostředek sloužící k obnově psychických sil. Některé náboženské tradice těchto stavů dosahovaly duchovním cvičením, meditací nebo jinými způsoby bez použití psychoaktivních látek, u jiných byly tyto látky nedílnou součástí náboženských obřadů a společenských rituálů. Stav změněného vědomí člověku otvírá širší perspektivy v jeho pohledu na svět kolem i uvnitř něho. Stav změněného vědomí člověka obohacuje v jeho životní zkušenosti a také ulevuje od psychologického utrpení. Je proto jen přirozené, že v moderní společnosti, v níž je jedinec neustále vystavován nejrůznějším stresům, existuje poptávka po látkách, který je pomáhají lépe snášet. A touha po osobnostním růstu jedince je v dnešní západní společnosti považovaná za naprosto legitimní, takže není divu, když k jeho dosažení používá všechny prostředky, které jsou pro něj dostupné – včetně psychoaktivních látek.

Konopí bylo jednou z prvních hospodářských plodin, které lidstvo pěstuje, dokonce možná tou úplně první. Do jaké míry jeho užívání ovlivnilo vývoj lidské psychiky, se můžeme zatím jen dohadovat. Avšak mnozí významní světoví filozofové a psychologové jako např. William James, Carl Jung, Stanislav Gróf jsou přesvědčení, že lidstvo by bez schopnosti prožívat stavy změněného vědomí nemohlo plně obnovovat svůj tvůrčí a kulturní potenciál. Užívání konopí tedy souvisí s naplňováním základních lidských potřeb, a proto jeho kriminalizace odporuje základním lidským právům.

 

Bratři a sestry, nemám co dodat, snad jen hulte trávu, je to zdravé!

Jehuda